Naučte se ekvádorsky

Hola!

Kdybyste se měli naučit opravdu ekvádorsky, potřebovali byste umět 12 různých jazyků. Mluví zde nejen španělsky, ale třeba taky kečujštinou, nebo šuárštinou. A od toho se také odvíjí slovíčka, která se používají v běžném jazyce.

Protože je zde velký vliv z USA, hodně slov je převzato právě z angličtiny. Obzlášť při hovorové mluvě. Bohužel nenajde se zde moc lidí, kteří by anglicky mluvili. Většinou teda mladá generace, ale školství asi na cizí jazyky nedává takový důraz. Jimmy se naučil skvěle anglicky, protože studoval VŠ právě v Americe. Vzhledem k tomu, že on se učí celej život americkou angličtinu a já tu britskou, tak narazíme sem tam nějaké ty rozdíly. Ale o tom tenhle článek není.

Asi vám může být jasný, že každá země jak Latinské Ameriky, tak i té střední se od španělské španělštiny dosti liší. Obyvatelé těchto zemí si pak dělají legraci z toho, jak mluví právě na pyrenejském ostrově. Ale přitom by neměli. Tato španělština je totiž ta správná. Protože jsem ve Španělsku nějaký ten čas strávila, tak ty rozdíly dost slyším. A popravdě, mně samotné přijde ta LA španělština fakt vtipná.

Dám vám pár lekcí.

6.10. výlet do Montanity a návrat do minulosti

Hola!

Už je to nějakej ten pátek, co prosím Jimmyho, abychom vyrazili k moři. Tady z Guayaquilu je to totiž jen dvě a půl hodinky cesty. Jednou nám to skoro vyšlo, ale nakonec Jimmy musel něco pracovně zařizovat. Když jsme tedy po partičce karet u rodičů vymýšleli, kam pojedem na výlet, byla jsem radostí celá bez sebe, když někdo navrhl pláž. Z předchozí zkušenosti totiž vím, že ekvádorský pláže jsou fakt krásný.

22.3. Quilotoa a oslava narozenin

Hola!

V březnu jsme podnikli fakt super výlety. Můj nejoblíbenější je ten k jezeru Quilotoa.

Brzy ráno jsme vyrazili. Vzali jsme sebou u Jimmyho psíka, fenku německého ovčáka - Samy. Cestou jsme si ještě v Quitu koupili sandwiche.

To bychom ale nebyli my, aby se nám po cestě něco nepřihodilo. No, praskla nám pneumatika. Z ničeho nic, v zemi nezemi, daleko od civilizace. Co teď s tím? Jimmy se to snažil nějak vyřešit, vyměnit pneumatiku, či cokoliv. Byla to fakt stresující situace, protože jsme neměli tolik času. 

Potřebovali jsme se dostat do Riomamby. Nakonec kolem šel nějaký pán, tak se ho Jimmy zeptal, jestli tam není náhodou nějaká benzínka po cestě, abychom to mohli opravit tam. K našemu překvapení jsme zjistili, že pár minut od nás je opravna pneumatik. V místě, kde pomalu nikdo nebyl! Dorazili jsme na místo. Stará, polorozpadlá chajda, několik toulavých psů a dva ušmudlaní pánové. Spolu s námi tam byl nějaký náklaďák, kterýmu taky nejspíš praskla pneu. Pánové byli ochotní a hned nám pomáhali. Já musela hlídat Samy, aby se neporvala se zdejšími raťafáky. Servis byl rychlý a účinný. Hádejte, kolik nás to tak mohlo stát... Já vám to řeknu! Jenom 3 dollary! Bůhví, kolik bychom platili v opravdovým servisu..

Kde je Riomamba?

Hola!

Teď o víkendu máme namířeno do městečka Riomamba. Jimmy se tam narodil a momentálně zde žije jeho babička a bratranci a sestřenice. Jedeme, protože Jimmy chystá s firmou nějaký event. Při tý příležitosti tam strávíme tři dny.

Docela se těším. Minulý víkend jsme měli jet do Quita, ale představa 8 hodin v autobuse nás moc nenadchla. Tak jsme zůstali doma a pouklízeli, šli do kina, byli s rodičema a váleli se u bazénu - zkrátka si užívali volna. Nyní je čas na nějaký ten výlet.

Kde bydlíme? Guayaquil a Sanborondon

Hola!

Včera jsme byli se školou na exkurzi v Guayaquilu. Když jsem tu byla v březnu, Jimmy s jeho bratrancem mě vzali na náplavku, abych se trochu pokochala, jak to tady vypadá. Musím říct, že i tehdy jsem byla zklamaná. Na to, že je Guyaquil největší město Ekvádoru, moc mne teda nenadchnul.

Guayaquil má přes dva miliony obyvatel a je významným ekvádorským přístavem. Peru chtělo dobýt Guayaquil v roce 1942, právě kvůli přístavu, který je největší v latinský Americe. Guayaquil i vlastní letiště, díky kterému je doprava do hlavního města jednodušší. Jinak cesta do Quita autobusem trvá asi 8 hodin.

15.9.2018 Cuenca a el Cajas national park

Hola!

Ráno v Cunce bylo pomalé. Snídali jsme sladký chleba s ovocem mora, který jsme si koupili v pekárně den předem. Jimmy musel udělat něco do školy a já zatím balila. Hlava nás ani jednoho nebolela, jen flaška od vody mi málem vypíchla oko, když podtlakem bouchla při otevírání. Check out byl v pohodě a my se loučili na naším příbytkem.

14.9.2018 Cuenca a Incké zříceniny

Hola!

Konečně jsme navštívili tu známou Cuencu. V pátek jsem neměla školu a Jimmy si nadělal práci dopředu, takže jsme mohli vyrazit. Vstávali jsme v půl šestý, ale to bychom nebyli my, aby se něco po cestě nestalo. Jimmymu auto hlásilo že má vyfouklý gumy. Nojo, ale přitom byli v pořádku. Po důkladném prozkoumání jsme zjistili, že u jedný pneumatiky chybí píst. Všude v tu dobu měli zavříno a na benzínce písty neměli. Co teď? Naštěstí jsme projeli kolem nějaké opravy aut, kde měli otevříno a píst měli. Vyplázli jsme 2 dollary a mohli pokračovat dál.

16.3.2018 narozeniny

Hola!

do Ekvadoru jsem poprve prijela 16. brezna 2018, tedy v den mych narozenin. A shodou okolnosti se tak stalo, ze to byl nejdelsi den meho zivota. A jedny z nejkrasnejsich narozenin, ktere jsem mela.


Priletela jsem na letiste v Quitu, kde na me uz cekal Jimmy s kytici ruzi. Bylo to naramne privitani. Jeli jsme domu a celou cestu jsme prokecali. Protoze jsem priletela brzy rano, cekala na me doma snidane z ovoce a ovesnych vlocek. Po osprchovani jsme meli plan. Jimmy me vzal do stredu zemekoule.

18.3.2018 vylet na Mercado de Ponchos a Peguche

Ahoj,

protoze jsem nepsala blog v breznu, kdy jsem tu byla poprve, rozhodla jsem se s vami podelit o zazitky, ktere mam prave z jara.

Ten prvni byl, kdyz jsme se vypravili k vodopadum. V Quitu je skoro vzdycky zima, tak jsme se teple oblikli a vyrazili. Jimmy pro me mel pripraveny super plan na cely den.

8.10.2018 Konzert - Zoe

Hola!

Byl pro mne docela velkej krok sdilet svuj blog na svych socialnich mediich. Vsechny moje blogy jsem spis psala tak jako pro sebe a pro rodinu. Takze ted jsem zvedava, jaky to bude mit dopad. Snad oukej!

7.10.2018 poznatky z bezneho zivota

Hola!

chtela jsem tenhle clanek napsat az tu budu trochu dyl, ale nemohla jsem se dockat, az vam o tom povim. Verim, ze toho nasbiram za dalsi dobu vic, ale i tak je toho dost, o cem povidat.

Kazda kultura je necim odlisna. To je jasny. Ja si ted zacinam vsimat tech zvlastnosti na ekvadorcich. Tak se pustme do toho.

6.10.2018 zemetreseni

hola!

well.. meli jsme tu zemetreseni. Srandovni je, ze den pred tim jsem se o tom bavila s Jimmym. Z niceho nic me napadlo, jestli tady vlastne nejsou otresy a on mi to potvrdil. Rikal, ze v prosinci 2016 bylo jedno obrovske zemetreseni na pobrezi. Znicilo cele mesto. Lidi meli ale stesti. Starosta presne den pred zemetresenim, aniz by to kdo tusil, vyhlasil zkusebni poplach, ktereho se kazdej musel zucastnit. Lide tak vedeli, jak se v den pohormy zachovat.

5.10.2018 prvni den

Hola!

Prvni den byl.. asi fajn.

Vzbudili jsme se kolem sedme a dopoledne jeste jeli zaridit veci. Jeli jsme na snidani, mela jsem accai bowl s ovocem, mnam! A cappuchino. Teda.. tohle nevidelo kapucino ani z vlaku. Ale co, musim jim to odpustit, ackoliv Ekvador produkuje docela dost kavy, jejich kavova kultura je na bodu mrazu. Alternativni pripravy kavy? Nezname. Co tu budu delat?

4.10. 2018 prilet

Hola!

Tak jsem v Ekvadoru!

Budu proto psat o svoji ceste sem. Predem se omlouvam, ze pisu jako tatar, ale jsem na Jimmyho laptopu, protoze muj je vybity a ja nemam pripojku k nabijcce.

Jsem zpět!

Hola!

Jsem zpět!

A tentokrát se hlásím z Ekvádoru.
Tedy, ne přímo z Ekvádoru, zatím jenom z malebného městečka na jihu Čech, kde přípravy jenom vrcholí.

Po úspěšném vedení blogu z Taiwanu a z mého aupairkování ve Španělsku jsem se rozhodla sepisovat si další mezník mého života a to právě z cesty do Ekvádoru.

Mezi tím jsem tedy měla ještě jednu důležitou událost z cestovatelského života a to semestr ve Španělsku. Studovala jsem v Murcii studijní program Erasmus. Bohužel se mi tato výprava nezdála tak zajímavá, proto jsem nechtěla zahlcovat ty internety mými příběhy.

Každopádně, co mne to popadlo, proč zrovna Ekvádor?

Byla jsem se tam podívat na otočku v březnu. Tedy, na otočku.. na měsíc. Přiletěla jsem přesně v den svých narozenin a tak díky časovému posunu tento výjimečný okamžik trval celých 30 hodin! (i s 16 hodinovým letem tedy). Ale jak jsem se tam vlastně dostala? Věc se má takhle. Našla jsem si přítele, který je právě ekvádoriánec (??). A on byl tak hodný, že mne celý měsíc hostil. Na oplátku zase přijel na pár týdnů on za mnou do Španělska. A nyní plánujeme společné bydlení na pár měsíců právě v Ekvádoru. Přesněji ve městě Gyayaguil.

Celý ten měsíční pobyt byl bez chyby. Objeli jsme ty nejvýznamnější místa Ekvádoru, ukázal mi vulkány, jezera i moře. Ale o tom bude samostatný článek.

Budu ráda, když mi budete nechávat své komentáře a společně se mnou budete prožívat mé další dobrodružství.

Adios!